Welcome to EndocrinologyNepal

Endocrinology is a branch of internal medicine which deals with disorders related to hormonal imbalance. It includes not only diabetes and thyroid disorders but also deals with various diseases like hypogonadism, erectile dysfunction, infertility, hirsutism, gynecomastia, PCOS, pubertal disorders, obesity, short stature, tall stature, pituitary disorders, Cushing's syndrome, Pheochromocytoma, parathyroid disorders and metabolic bone diseases.

Endocrinology भनेको हर्मोन को गडबडीबाट हुने रोग सम्बन्धि क्षेत्र हो I हर्मोनको गडबडीका कारण निम्न समस्याहरु हुन सक्छन :
१. मधुमेह (Diabetes)
२. सुगर कम हुने रोग (Hypoglycemia)
३. थाईराइद रोग (Thyroid disorders)
४. महिनाबारीमा गडबड र निसन्तान (Infertility)
५. महिलाहरुको शरीरमा धेरै रौँ उम्रने (Hirsutism)
६. स्तनबाट दुध चुहिने (Galactorrhea)
७. पुरुषहरुमा स्तन बढ्ने (Gynaecomastia)
८. शरीरको उच्चाई नबढी पुड्को हुने (Short stature) वा धेरै अग्लो हुने (Tall Stature)
९. लिङ्ग वा अन्दकोश सानो हुने (Hypogonadism)
१०. यौन इच्छामा कमि आउने वा सम्भोग गर्न गार्हो हुने (Erectile Dysfunction)
११. यौबन अवस्था चांडो देखिने (Precocious puberty) वा ढिलो गरि देखिने (Delayed puberty)
१२. हड्डी बारम्बार टुट्ने , हड्डी बंगिने (Rickets), हड्डी सुन्निन्ने वा हड्डी खिइने (Osteoporosis)
१३. शरीरको मोटोपना बढ्ने(Obesity)
१४. बारम्बार मिर्गौलाको पत्थरी हुने(Kidney stones)
१५. सानो उमेरमा नै रक्तचाप बढ्ने वा रक्तचाप अचानक बढेर टाउको दुख्ने , बान्ता हुने र पसिना आउने
१६. लिङ्ग निर्धारण गर्न गार्हो हुने (Disorders of sexual development)

About Dr Ansu Mali Joshi

My photo
Kathmandu, Nepal
I am an endocrinologist, practising at Kathmandu, Nepal. I did my DM Endocrinology from the prestigious All India Institute of Medical sciences, New Delhi in 2011. DM Endocrinology is a 3 year superspecialized degree which is done after doing 3 years of MD Internal Medicine. Currently I work at KATHMANDU DIABETES & THYROID CENTER PVT LTD (01-5521969).

Friday, March 9, 2012

डाक्टर साब मेरो थाईरोइद्(TSH) अलिकता बढ्यो , के मैले औसधि खानुपर्छ ?

http://www.nepalforum.com/nepali/preetifont.htm


TSH भन्ने हर्मोन रगत मा बढेमा हामी Hypothyroidism भन्छौI

Hypothyroidism का लक्षण हरु के के हुन्?
 
जाडो धेरै हुने
शरीर सुन्निने
छाला खस्रो हुने
काम गर्ने जाँगर नहुनु
कब्जियत हुने
गलोगांड निस्कनु
महिनाबारी गडबड हुने 
निसन्तान हुने 


Subclinical Hypothyroidism भनेको के हो ?

Hypothyroidism का प्रस्ट लक्षण हरु नहुने र free T4(fT4)  हर्मोन नॉर्मल हुने तर केहि मात्रा मा TSH बढी हुने   अवस्थालाई हामी Subclinical Hypothyroidism  भन्छौ I सबै Subclinical Hypothyroidism लाई उपचार को जरूरी छैन I 


डाक्टर साब, मेरो TSH ७.५ छ , के मैले औसधि सुरु गर्न पर्छ?

पर्दैन I TSH  १० भन्दा माथि नबढेमा औसधि सेवन जरूरी छैन I तर केहि अवस्था यस्ता छन् जसमा औसधि सेवन सुरु गर्नु पर्ने हुन्छ , जस्तै :
१.Hypothyroidism का लक्षण हरु देखा परेमा
२. गलोगांड बढेमा
३. महिना बारी गडबड भएमा
४. निसन्तान भएमा
५. गर्भवती अवस्था मा

यी अवस्था हरु बाहेक अरु अवस्था मा औसधि सेवन जरूरी छैन I तर ६-६ महिना मा TSH जांच गर्नु जरूरी छ I

के Hypothyroidism को औसधि जिन्दगी भरि खानु  पर्छ ?

एक चोटी Hypothyroidism को औसधि सुरु भए पछि जिन्दगी भरि खानु पर्ने हुन्छ I

6 comments:

  1. one of the culprit for the women heart disease.

    ReplyDelete
  2. Right.There are other things as well like dyslipidemia and those at risk for cardiovascular events.

    ReplyDelete
  3. Sir
    Its an excellent effort for health education through social networking sites from your side.

    ReplyDelete
  4. My one relative had raised T3 and T4 with low TSH. After starting Carbimazole 10 mg BD T3 and T4 becomes normal But TSH is still 0.015 (n=0.4-4.68). Now what should i request for her to investigate before getting appointment with you?

    ReplyDelete
  5. Don't go for TSH. It will remain supressed for a long time.

    ReplyDelete
  6. nice ansu but i thnik u should make pamplet and distrubute to patient as well

    keep in touch

    ReplyDelete

Popular Posts